To nejhorších na přáních

28. února 2012 v 1:21 | Tess |  Moje řeči
Rozhodla jsem, že vyberu pár témat a napíšu k nim svůj pohled. Budou to převším úvahové témata z každodenního světa. Dnes se chci zabývat přáními. (doufám, že to mám dobře vystupňovaný, základka je totiž už dávno pryč ;)

http://4.bp.blogspot.com/_cNW-NI89J8M/TUtsOOU2H9I/AAAAAAAAAiU/8izwq_VQoes/s320/i%2Bwish.jpg

Co je tak špatného na to mít přání? Automaticky se nám všem vybaví odpověď - že, když se splní už po ničem netoužíme. Tento fakt je velmi zajímavý pro ekonomiku a absolvovala jsem na toto téma přednášku. Přání hodně ovlivňují trh jako takový. To, že si přejete nové DVD, znamená, že si ho zanedlouho zakoupím, ale co pak? Moje přání je splněno a zhmotněno. Pár dní/týdnů/měsíců jsme psychicky naplněni, ale vždy příjde k prozření a přichází další bod a to opět přání. Přání je v ekonomice nevyčerpaelný status a mnoho obchodníků prodává jen díky přání (teď samozřejmě nemluvím o prodejcích jogurtů, ale i to si někdo může přát). Stále si něco přejeme a stále toužíme po něčem novém, nikdo není vyjímka, jsme na to všichni stejně. Neznám jediného člověka, co by si nic nepřál. Boty, šaty, auta, počítače, mobily, televize, vysavače, žehličky, myčky, pračky, ledničky, nábytek, a tuny dalších věcí a netřeba tak drahých. Proč tomu, ale tak je? Proč prostě musíme mít NĚCO, když můžeme mít mnoho substitů těchto výrobků? Protože, naše duše se přesně bez tohoto cítí prázdná a nenaplněná. Je to prostě typický biblický chtíč. Je to motor našeho já co nás, žene dopředu. To vše se nachází pod jediným slovem - Přání.

http://2.bp.blogspot.com/-vbArBNe2I3Q/Th-NquTqyEI/AAAAAAAAAM4/Qs-6_KqXR6M/s1600/Wishes.jpg

V našich životech se nenachází jen, hmotnná přání, ale i nehmotnná, ale často nesplnitelná. Ano, jsou zde přání typu, aby mě kamarád měl rád, aby na mě byl hodný, abych se mu líbila a skoro vždy se vyplní. Další přání jsou duševní a myslím si, že si je přejeme více než ty hmotnné. Jsem spadá především, abych byla zdravá/šťastná/milovaná/měla stěstí, aby moje děti/rodiče a daší blízké osoby byly zdravé/šťastné/milované/měli štěstí. Tyto přání jsou však nepolapitelné. Nikdy nemůžete konstatovat, že jste jich dosáhli. Nemůžete říct jsem zdravý/á, tak jako si řeknete "příští měsíc si koupím novou myčku". Vím, že to zní asi tvrdě a pro někoho nepochopitelně, ale uvědomte si že tyto přání neovlivníte mocí peněz nebo chtěním. Osud k Vám může být krutý a to co bylo dnes, neznamená zítra.

http://fitforlife.blogerka.cz/obrazky/fitforlife.blogerka.cz/i-wish-i-could-fly-by-korny-pnk.jpg

Nejradši bych se vzdala všech hmotnných přání, klidně si je všechny nechte, ale dejte mi zdraví, štěstí a lásku a v mém případě bych si ještě přála, ne aby se zastavil čas, ale aby rodiče nestárli a též byly zdraví,šťastní a milovali se. Prodala bych všechno co mám, obětovala bych i lásku a štěsí (zdraví nemůžu to bych si toho moc pak neužila), ale dejte abych mohla celý svůj život prožít vedle těch dvou osůbek, bez kterých bych si vlastně ani nemohla nic přát. Přeju si, protože to oni mi dali život, to oni mi dali tu možnost. Kdyby tohle šlo ovlivnit, tak moje duše by se nenaplnila jen na pár dní,týdnů či měsíců, ale na desítky let. Všechny ostatní přání mi příjdou marnivý a neporovnatelně ubohý. Toto je mé jediné přání, ale již teď můžu říct, že s mými rodiči nikdy nezastárnu. Živote? Jsi pěkná svině, že jsi vytvořil přání a nedal jsi jim všem rovnocennost, aby mohly být všechny splnitelné.

http://elderlyseniorlivingcare.com/wp-content/uploads/2011/04/Aging-Parents-Care.png
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama