Hrátky osudu

6. února 2012 v 12:39 | Tess |  Moje řeči
Díky tomu, že jsem si našla novou práci a to přímo ve školství, potkala mě příjemná věc
....MÁM PRÁZDNINY....sice nejsu přímo učitelka abych to měla povinný, ale dovolenou si vzít můžu. Tak jsem se těšila jak si od minulýho pátku do příští neděle odpočinu, když ve čtvrtek náhle......mě začalo lechtat v nosu.....ano, samozřejmě v pátek jsem se probudila s ucpaným nosem tak moc, že můžu dýchat jen pusou....kapky nezabírají a kdybych si je špíchala pořád můžu jít na trhání nosních mandlí, protože mi to strašně zahlení....

Moje otázka zní proč vždycky, když se na něco člověk těší, v mém případě na volno, se to musí vždycky nějak pokazit? Za což když se na něco netěším a přímo se mi to hnusí (cokoliv), tak to vždycky dopadne perfektně. Příjde mi to jako hrátky osudu. Když ty sám něco chceš nedostaneš to, ale nechceš-li to, stane se to se to a je to perfektní. Kdo to takhle zařídil. Na výrobce čehokoliv můžeme nadávat, že to takhle nesmyslně zařídil, ale v případu "těšení/netěšení se" můžeme nadávat na koho? Na Boha? Na nějakou pozemskou sílu? nebo dokonce sama na sebe? Kéž bch to ovládala já, hned bych si dala pár facek.

Takže se Vás ptám, kdo si myslíte, že tuhle nespravedlivost "těšení/netěšení se" ovládá? Nebo proč tomu tak je?

Těším se na Vaše názory, protože tohle je jedna z věcí, které mi nedávají spát

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama